Spálené Poříčí a vodopád Hvížďalka

18. 4. 2020
K rybníku v zimě? Proč ne? Karanténa už trvá moc dlouho. Sedět doma je pro nás utrpení, obzvlášť malý Kozáček potřebuje čerství vzduch, a tak hledáme místa, kde se dá alespoň trochu vyhnout davům lidí. Tentokrát jsme vybrali Spálené Poříčí a vodopád Hvížďalku.
Autem jsme bez problémů zaparkovali přímo na náměstí, zavázali malou do šátkového nosítka a vyrazili na naučnou stezku Za mlynáři od Bradavy. Stezka začínala u zámku se sgrafitovou fasádou a mířila k prvnímu mlýnu, který se nazývá Podhrázský. Podél Bradavského potoka jsme pokračovali dále až k rybníku Hvížďalka, vedle něhož se krásné vodopády nachází. Protože jsme měli mimčo s sebou, vyfotili jsme si vodopády pouze z horní vyhlídky, ale lze k nim i slézt. Chvilku jsme se kochali tekoucí vodou, a pak jsme se prošli po hrázi překrásného a udržovaného rybníka. Pokračovali jsme ještě kousek dále po naučné stezce, ale cesta s nosítkem stále obtížnější, a tak jsme se raději vrátili. Cestou zpět jsme si prohlíželi fialové plicníky a půvabné sasanky. Po návratu na náměstí jsme se hned nehrnuli do auta, ale vydali jsme se prozkoumat zdejší židovský hřbitov. Kdysi tu prý stávala i židovská synagoga.
Výlet do Spáleného Poříčí nebyl nijak dlouhý, ale pohladil nás po duši.