Itinerář svatební cesty aneb Další kouty Slovenska a Budapešť

15. 5. 2019
1. DEN – 30. 4. 2019 – ŠTRAMBERK
První den jsme se vydali autem z Plzně do Štramberku. Cesta byla dlouhá 440 km. Štramberk je město, které se může pochlubit dřevěnými domy z 18. a 19. století. Díky těmto skvostům se Štramberku přezdívá Valašský betlém. Samozřejmě jsme nemohli opomenout návštěvu slavné Štramberské Trúby. Vstupné do této válcovité věže stálo 35 Kč. Následovala návštěva muzea pravěku, kde jsme spatřili slavné obrazy Zdeňka Buriana (50 Kč). Abychom se trochu prošli, vydali jsme se k pravěké a neandrtálci obývané jeskyni Šipka. Cesta byla dlouhá pouhý jeden kilometr a jeskyně opravdu stála za vidění. Navíc se nám zpod její klenby naskytl krásný výhled na štramberskou rozhlednu. Popojeli jsme do Horní Bečvy a ubytovali jsme se v penzionu Na Lukách. Skutečnost, že se jednalo o skromnější ubytování, nám nevadila, ale přístup paní majitelky byl otřesný.
2. DEN – 1. 5. 2019 – PUSTEVNY, RADHOŠŤ, VELKÉ KARLOVICE
Druhý den jsme z Horní Bečvy vyrazili na Pustevny. Ujeli jsme 13 km a za parkoviště jsme bohužel zaplatili 150 Kč. Obhlédli jsme krásy Pusteven a vyšli jsme na Radhošť. Cesta nahoru byla dlouhá 4, 1 km a příjemně ubíhala. Cestou jsme měli tři zastavení. Prvním z nich byla vyhlídka, následovalo hudbou doprovázené zastavení u sochy pohanského boha Radegasta a pak, těsně před cílem, návštěva restaurace s vyhlídkou. Když jsme vyšli na vrchol, nepřivítali nás pouze věrozvěsti, ale i milý pán v tradičním kloboučku, který prodával suvenýry a vstupenky na věž kostelíku sv. Cyrila a Metoděje. Po sestoupení z vrcholu na parkoviště nám zbývalo ještě poměrně hodně času, zavzpomínala jsem na seriál natáčený v Beskydech (Doktor Martin) a museli jsme autem zamířit nejprve na Soláň, kde jsme si prohlédli krásné dřevěné sochy zasazené do beskydské přírody, pak do Velkých Karlovic. V Karlovicích jsme zaparkovali hned u kostela, prohlédli si jeho krásný interiér a vydali jsme se pěšky k vyhlášené hospodě Kyčerka. Už jsme měli hlad a dřevěná atmosféra interiéru nám nedovolila nic jiného než si dopřát zelňačku a halušky. Až nadmíru posilněni jsme se šli vyfotit k sochám řemeslníků, jež se nacházejí přímo pod hospodou. Jelikož jsme se shodli na tom, že jídlo bylo opravdu vydatné, rozhodli jsme se ještě vylézt na rozhlednu Miloňová poblíž Karlovic. Jedná se o poměrně mladou krasavici (postavena v roce 2012). Výstup na rozhlednu byl náročnější, ale výhled stál za to. Odjížděli jsme příjemně unavení zpět do Horní Bečvy.
3. DEN – 2. 5. 2019 – HRAD STREČNO
Ve čtvrtek nás čekala 70 km dlouhá cesta z Horní Bečvy na slovenský hrad Strečno. Vstupné na hrad stálo 2 eura. Hrad byl otevřen do 17. hodin. Z hradu se nám naskytl krásný pohled na řeku Váh, ale jinak prohlídku řadíme mezi slabší. Kousek od hradu je rozhledna Strečno, na kterou jsme nevystoupali. Pod hradem se rozprostírá středověká paseka – středověká vesnice, kde je možné zakoupit si občerstvení či si zdarma dojít na WC. Pak jsme se jeli ubytovat do penzionu Gitka (Lipovec). Ubytování bylo vzdáleno pouhých 12 km od hradu a po nepříjemné zkušenosti jsme si opravdu spravili chuť. Čekal nás pokojíček jako z pohádky, milý přístup personálu a skvělá večeře.
4. DEN – 3. 5. 2019 – JANOŠIKOVY DIERY
Od penzionu Gitka jsme popojeli 46 km k výchozímu bodu naší dnešní trasy – Terchové (zpoplatněné parkoviště). Jeli jsme se podívat na Janošikovy diery. Zvolili jsme malý okruh – 5 km, protože pršelo. Vyšli jsme v pláštěnkách a pohorkách od parkoviště a na rozcestí Biely Potok jsme pokračovali dále po modré turistické značce. Po zhruba deseti minutách pomalé chůze jsme už procházeli po lávkách a vcházeli do Dolních dier. Zanedlouho jsme dorazili na další rozcestí – Ostrvné. Odtud jsme se po žluté turistické značce, na které nás čekaly první žebříky, vydali do oblasti Nové diery. Žebříky byly snadno schůdné. Cesta do Nových dier nebyla dlouhá a brzy jsme začali stoupat do poměrně prudkého kopce na skalnatou vyhlídku. Od vyhlídky pak vedla lesní cesta z kopce, která se vlivem nepříznivého počasí stala velice kluzkou. Museli jsme jít opatrně, ale vše se dalo v pohodě zvládnout. Po této cestě jsme došli na rozcestí Podžiar, z něhož jsme se vrátili zpět k rozcestí Ostrvné a odtud k autu. Celá trasa nám zabrala zhruba dvě hodiny času a moc se nám líbila. Příroda si se zdejšími skalisky opravdu vyhrála a ani nepříznivé počasí nám výlet nepokazilo. Při zpáteční cestě do penzionu Gitka jsme se zastavili na oběd u samotného Jánošíka, konkrétně se jednalo o restauraci v Jánošíkově dvoře v obci Zazrivá. Velmi doporučujeme zdejší halušky a kapustnicu. Po návratu do Gitky se počasí neumoudřilo ba naopak, ale i tak jsme si nenechali utéct zdejší luxusně vypadající venkovní wellness. Vzhledem k tomu, že venku bylo asi 8 stupňů. Ponořila jsem se do kádě s horkou vodou, manžel navštívil i saunu. Uvolnili jsme svaly, dali si skvělou večeři a těšili se na další den.
5. DEN – 4. 5. 2019 – VRBICKÉ PLESO, MUZEUM LIPTOVSKÉ DĚDINY
Pátého dne na nás čekalo Muzeum Liptovské dědiny v Pribylině. Ještě předtím jsme se však jeli podívat na Vrbické pleso (82 km od Gitky), které nás velmi zklamalo. V okolí jezera totiž začíná panovat nehezký turistický ruch, nádherná krajina zdejších hor je ničena kvůli výstavbě obrovských a luxusních hotelových rezortů. Pak už jsme raději pokračovali do muzea. Vstupné stálo 3 eura za osobu a zaplatili jsme také poplatek za fotografování. Velkou část muzea jsme si prošli sami. Do zámku a do kostela nás pak doprovodila milá paní průvodkyně. Pak už nezbývalo než se ubytovat v krásné chatě v Račkově dolině. Přivítal nás penzion Sileo.
6. DEN – 5. 5. 2019 – RAČKOVA DOLINA
Neděle proběhla v odpočinkovém duchu. Procházeli jsme se po krásné přírodě v okolí penzionu. Bohužel jsme Račkovu dolinu navštívili v době, kdy je většina turistických tras uzavřena. Důvodem je ochrana zvířat a jejich mláďat. I při procházkách po povolených cestách nám běhal mráz po zádech a báli jsme se, odkud na nás vybafne medvěd. Majitel a šikovný tvůrce dřevěných soch z penzionu Sileo pan Michal Hanula nám totiž prozradil, že medvědy od penzionu často odhání.
7. DEN – 6. 5. 2019 – VODOPÁD SKOK
Sedmého dne nás čekal přesun z Račkovy doliny do Vysokých Tater. Ještě jsme ani nedojeli do Tatranské Štrby a už nás čekalo nemilé překvapení v podobě zasněžených silnic a namrzlých stromů. Naštěstí jsme byli připraveni na vše a vezli jsme s sebou zimní bundy, čepice a rukavice. Auto jsme zdarma zaparkovali u vlakového nádraží v Tatranské Štrbě, náležitě jsme se oblékli a šli koupit lístky na zubačku, která nás vyvezla k Štrbskému plesu. Došli jsme ke skoro zamrzlému jezeru a po žluté turistické značce jsme se vydali k vodopádu Skok. První třetina cesty byla poměrně nudná, prodíráte se totiž mezi hotely, restauracemi a stánky se vším možným, než dojdete na začátek lesní cesty. Pak už se začíná lesem stoupat do mírného kopce. Za lesem se vám naskytne krásný pohled na okolní hory. Náš postup byl bohužel ztížen a znepříjemněn foukajícím větrem a množstvím napadlého sněhu, ale zhruba po 2, 5 hodinách jsme k vodopádu přeci jen dorazili. Od vodopádu jsme měli v úmyslu vyšplhat na pleso Nad Skokom, ale cesta byla uzavřena kvůli hrozícímu lavinovému nebezpečí. Nezbývalo tedy než se vrátit zpět k zubačce, sjet do Tatranské Štrby a vydat se do nového zapadaného a již vyzkoušeného ubytování – hotelu Avalanche v obci Štôla. Za celý den jsme ušli zhruba deset kilometrů.
8. DEN – 7. 5. 2019 – VODOPÁDY STUDENÉHO POTOKA
Osmého dne jsme měli v plánu zaparkovat ve Starém Smokovci a vyjet lanovkou za 8 euro na Hrebienok. Hned poté, co jsme zaplatili poplatek za parkoviště, nám však byly plány zhatěny. Lanovka se porouchala a my se museli ze Smokovce na Hrebienok (2, 6 km do kopce) vydat po svých. Nicméně cesta byla příjemná a za chvilku jsme se na Hrebienku ocitli. Odtud jsme pak vyšli po červené turistické značce na rozcestí Nad Rainerovou chatou. Cesta k tomuto rozcestí byla nenáročná s klesavou tendencí a poskytovala nám krásný výhled na okolní vrcholy, hlavně na Lomnický štít, který se chvilkami schovával do mraků. Od rozcestí jsme zvolili modrou turistickou značku, která nás nejprve zavedla s mírnou odbočkou k Rainerově chatě a pak k rozcestí Nad vodopádom studeného potoka. Od tohoto rozcestí už nás čekala zajímavější podívaná, kterou jsme absolvovali po zelené turistické značce. Procházeli jsme kolem potoka a užívali si krásné pohledy na padající vodu zdejších vodopádů. Došli jsme až k rozcestí Nad Dlhým vodopádom, od něhož jsme pak vylezli k Bilíkově chatě. V této tradiční chatě jsme královsky poobědvali, dali jsme předkrm – chléb se sádlem, kapustnici a halušky. Pak už nás čekal jen sestup zpět do Smokovce. Po návratu do hotelu Avalanche jsme si odpočinuli ve vířivce. Celá pěší trasa byla nenáročná a velmi povedená, měřila 8 km.
9. DEN – 8. 5. 2019 – BUDAPEŠŤ – nejznámější památky
Následujícího dne už jsme zamířili do Maďarska. Maďarskou dálniční známku jsme na rozdíl od té slovenské nekupovali. Od hotelu do Budapešti to byla cca 275 km autem. Po cestě jsme se zastavili na langoše (Vác – Repeta Fish & Chips) a už jsme mířili k ubytování, které jsme tentokrát zakoupili přes booking (2716 Kč – 2 osoby, 2 dny, La Buena Chocolata). Jednalo se o pavlačový byt, který byl vzdálen tři zastávky metra od centra. Dopláceli jsme však parkování, které v této lokalitě nebylo levné. Hned po příjezdu jsme se vydali metrem na zastávku Kossuth Lajos tér. Odtud jsme krásně viděli Parlament na druhém břehu Dunaje. Vyšli jsme však opačným směrem a to k Matyášovo chrámu, který nás okouzlil nádhernou střechou. Ještě více se nám líbila Rybářská bašta. Pak jsme se šli podívat na nedaleký Budínský hrad, z jehož hradeb můžete sledovat provoz tradiční lanové dráhy. Když jsme sešli z hradu, zamířili jsme přes most k Parlamentu. Po cestě jsme se ještě zastavili na nábřeží Dunaje, abychom se podívaly na železné boty, které připomínají válečný masakr Židů. Pak už nás čekal Parlament a cesta metrem zpět na ubytování.
10. DEN – 9. 5. 2019 – BUDAPEŠŤ – tržnice
Předposlední den naší svatební cesty se nám moc nevydařil. Celý den pršelo, a tak jsme se jeli podívat pouze do zdejší vyhlášené tržnice. Rozloha tržnice a rozsáhlý výběr zboží nás opravdu ohromily. Koupili jsme si klobásy, pálivé papričky a také špek, abychom si mohli i doma pochutnávat na našich oblíbených haluškách. Po nákupech jsme se s deštníkem prošli kolem Dunaje a šli se schovat do prozatímního bytu.
11. DEN – 10. 5. 2019
Poslední den jsme samozřejmě strávili na cestě domů.