Dva dny s kočárkem v Jižních Čechách

2. 3. 2020
Sobota 29. 2. 2020
Do Jižních Čech jsme se vydali poslední únorovou sobotu, byl to náš první rodinný výlet s přespáním. Přestože jsem měla dopředu sbaleno, ranní vypravování nám zabralo hodinku a půl, hlavně že jsme nezapomněli na mrkvičku pro DAŇKY! Z Plzně jsme totiž zamířili na krásný novogotický zámek v Blatné. Zaparkovali jsme přímo u zámku, malou zavázali do nosícího šátku a vyrazili do místní obory hledat daňky (pokud byste do obory chtěli jet s kočárkem, je to možné po předchozí domluvě nebo v případě, že je otevřená pokladna), prošli jsme přes turniket za symbolický poplatek 25 Kč a zanedlouho jsme nedaleko nás zahlédli stádo majestátních zvířat. Věděli jsme, že daňky budeme muset na něco nalákat, proto jsme s sebou měli několik mrkví. Sotva jsme je vyndali z tašky, už k nám mířil první odvážlivec a postupně se přidávali i jeho kamarádi. Bylo jich víc a víc, o mrkvičku měli větší a větší zájem, začali být neodbytní, a tak jsme raději pomalu jejich prostor opustili. Byl to ale nezapomenutelný zážitek. No řekněte, kdy jste naposledy krmili volně pobíhajícího daňka? Venku bylo chladno, v noci totiž napadl čerstvý sníh, a protože se nám v Blatné líbilo, nechtěli jsme ji jen tak opustit, šli jsme tedy za vůní kávy až do výborné kavárny V Podzámčí. Přivítalo nás velice útulné prostředí, dali jsme si kávu, bez problémů nakrmili naše mimčo, pak ochutnali dortík domácí výroby a spokojeně odjížděli do Písku.
Jako učitelka dějepisu jsem si již poněkolikáté nemohla nechat ujít pohled na nejstarší dochovaný most v královském městě Písku. Most byl postaven v gotickém slohu za vlády Přemysla Otakara II. a je opravdu úchvatný. Pohled na utíkající řeku Otavu Vám dá jistě prostor k chvilkovému zamyšlení. Jsme milovníky indické kuchyně, a tak jsme si po procházce městem, během níž nás zaujala vodní elektrárna vybudovaná na doporučení Františka Křižíka, nenechali ujít oběd ve vyhlášené indické restauraci Tandoor. Restaurace praskala ve švech a nebylo divu, jídlo bylo vynikající!
Ve dvě hodiny odpoledne jsme opustili Písek a vyrazili jsme se ubytovat do ještě krásnějšího Českého Krumlova. Český Krumlov se rozkládá na zákrutech řeky Vltavy (odtud jeho jméno – německé Krumme Aue znamená křivý luh) a kouzelné středověké centrum města bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. No není se čemu divit, je to opravdový unikát! Předtím, než jsme vyrazili obdivovat architektonické skvosty, jsme se ubytovali v penzionu Franko, který nám za příznivou cenu nabídl hezké a čisté pokoje, ale hlavně skvělou výchozí pozici (10 minut chůze od zámeckých zahrad). Nakrmili jsme našeho nejmenšího Kozáčka a už jsme s kočárkem mířili na zámek. Zámecké zahrady byly bohužel uzavřené, ale kompenzací za tuto újmu nám byl průchod nádvořími zámku, během něhož jsme potkali jen pár návštěvníků. Na romantických vyhlídkách jsme se tedy mohli v klidu pokochat i vyfotografovat. Zámkem jsme prošli v opačném sledu, začali jsme totiž Plášťovým mostem, a zamířili jsme po Zámeckých schodech na Latrán a následně na Lazebnický most, ze kterého se nám naskytl překrásný pohled na Krumlovský zámek. Naším dalším cílem se stalo náměstí Svornosti s morovým sloupem, odtud vedla cesta ke kostelu sv. Víta a na vyhlídku u Regionálního muzea. Z této vyhlídky, kterou určitě doporučujeme navštívit, jsme se vrátili zpět na náměstí a odtud jsme vyšli k Jelení lávce, která nás zavedla přímo pod Plášťový most. Po procházce jsme se vrátili na ubytování a objednali si jídlo ze zdejší restaurace, museli jsme si přeci také pohrát s naší malinkou čtyřměsíční holčičkou.
Neděle 1. 3. 2020
Po časné a chutné snídani jsme sbalili, naložili věci do auta a vyrazili ještě jednou na procházku pohádkovým Krumlovem. Trasa byla podobná jako v předešlém dni, jen jsme ji rozšířili o kláštery. Zhruba v půl desáté ráno jsme v areálu zámku potkali jen čtyři nohy a poštěstilo se nám vidět krmení medvědů, kteří na zámku bydlí. Během procházky jsme popíjeli kávu ze Zapa Cafe. Přestože nás to mrzelo, po procházce jsme nakrmili miniKozáčka v autě a vyrazili poznávat další krásy jihočeské krajiny.
Cesta nás zavedla na zříceninu hradu Helfenburg u Bavorova. Auto jsme zaparkovali na bezplatném parkovišti se stejným názvem Helfenburg, naložili jsme prcka do kočárku a vydali se na hrad. Cesta byla pro kočárek velmi vhodná, obešli jsme krásně opravenou hájovnu, vystoupali kopec a už na nás hradní krasavec valil kukadla. Cesta k němu trvala zhruba 20 minut. Vstupné na hrad činilo pro dospělého 45 Kč. Za tento poplatek jsme si mohli samostatně s vytištěným průvodcem projít torzo hradu a vystoupat na jeho věž, z níž se nám naskytl krásný pohled na zborcené zdi hradu, ale i na jeho okolí. Pomalu jsme opustili hrad založený Rožmberky a cestou z hradu na parkoviště jsme se podivovali velkému množství nemalých mravenišť. Na parkovišti jsme se rozhodli, že ještě zastavíme ve slavných Hošticích (filmová komedie Slunce, seno), a pak si dáme pozdní oběd v hotelu Prácheň v Horažďovicích a zamíříme domů.